Regent 1 Myslivost 12 ležák pack 6 x 0,5 l plech /5 % MEDVĚD

Detailní popis produktu

Ponořte se do světa piva a rybářských tradic Třeboňska! Pivovar Regent představuje limitovanou sběratelskou edici plechovek „Myslivecké říše“, která spojuje lásku k myslivosti s tradicí českého pivovarnictví. Každá plechovka zdobí realistický motiv jedné ze šesti zvířat.

Uvnitř se ukrývá prémiový světlý ležák Regent Premium (alc. 5 %) – vlajková loď pivovaru s harmonickou chutí, jemnou hořkostí a bohatou pěnou. Etikety navíc doplňují zajímavosti o jednotlivých druzích zvířat, takže kromě osvěžení získáte i kousek poznání.

Edice „Myslivecké říše“ je určena pro všechny sběratele, milovníky českého piva i fanoušky přírody. 

Parametry produktu:
Styl: Světlý ležák
Obsah alkoholu: 5 % obj.
Objem: 0,5 l plechovka
Pasterizace: Ano
Filtrace: Ano

Složení: Pitná voda, ječný slad, chmelové produkty.
Skladování: Skladujte v chladu a temnu při teplotě do 10 °C.
Minimální trvanlivost: Uvedena na obalu.

Pivovar Bohemia Regent v Třeboni je jeden z nejstarších pivovarů v Čechách, který má bohatou a zajímavou historii. Pokud máte rádi pivo a historii, určitě byste si neměli nechat ujít návštěvu pivovaru Regent Třeboň. Je to místo, kde se spojuje minulost s přítomností, kde si můžete vychutnat skvělé pivo a poznat zajímavé příběhy.

Pivovar se nachází v krásném prostředí jihočeského a lázeňského města Třeboň, nedaleko rybníka Svět a zámeckého parku. Pivovar je spojen s osobností Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, který byl regentem obrovského panství Viléma z Rožmberka. Pivovar Regent Třeboň je hrdý na svou tradici a zachovává staré receptury a technologie vaření piva. Pivo se vaří ze žateckého chmelu, českého sladu a pramenité vody z vlastních studní. 

Pivovar nabízí široký sortiment piv pod obchodní značkou Bohemia Regent, jako jsou světlý ležák Premium, tmavý ležák Premium, tmavý ležák s příchutí vanilky, polotmavý speciál Pivo Petra Voka, speciální piva Prezident, Kníže nebo svrchně kvašené pivo IPA Escobeer a další.

Pivovar Regent Třeboň je také oblíbeným turistickým cílem, který láká návštěvníky nejen svým pivem, ale i svou architekturou a atmosférou. Pořádá prohlídky, kde si můžete prohlédnout historické prostory pivovaru, dozvědět se více o jeho historii a procesu vaření piva a ochutnat čerstvé pivo přímo u zdroje. Osobně jsem jej navštívil a vřelá vám to doporučuji také! 

Nabízíme vám limitovanou EXKLUSIVNÍ sběratelskou edici plechovek, na kterých najdete všech šest ikonických zvířat:

Jezevec lesní, Medvěd hnědý, Zajíc polní, Jelen evropský, Daněk skvrnitý a Vlk obecný

Každá plechovka spojuje chuť 12° prémiového ležáku Regent premium - vlajkové lodi pivovaru Bohemia Regent, s vyobrazením fascinujícího světa sladkovodních ryb. Na etiketách navíc objevíte i základní informace o jednotlivých zobrazených druzích, takže kromě osvěžení získáte i kousek poznání.

Jezevec lesní (Meles meles) je statná, převážně noční šelma z čeledi lasicovitých, známá hlavně díky typickému černo-bílému pruhování na hlavě. Obývá lesy, okraje polí a luk i členitou krajinu, kde si může vyhrabat rozsáhlé nory. Má Zavalité tělo, krátké silné nohy, dlouhé drápy vhodné k hrabání. Charakteristická je bílá hlava s černými pruhy. Dospělý jezevec mívá zhruba 60-90 cm na délku a váží přibližně 7-20 kg (často podle roční doby - před zimou bývá těžší). Je všežravec - jí žížaly, hmyz, larvy, drobné obratlovce, plody, kořínky i obilí. Je aktivní hlavně v noci. Jezevci často žijí v menších rodinných skupinách a využívají společné nory. Buduje tzv. jezevčí hrady - složité systémy chodeb s více vchody, které mohou používat mnoho let. Nehibernuje jako medvěd, ale v zimě omezuje aktivitu a může zůstávat delší dobu v noře. Jezevec má velmi dobrý čich a je důležitý „půdní inženýr“ - jeho hrabání ovlivňuje půdu i další živočichy, kteří nory využívají. 

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je největší šelma Evropy a jeden z nejrozšířenějších druhů medvědů na světě. Žije v rozsáhlých lesích, horách a málo osídlených oblastech, kde má dost potravy a klidu. Vyskytuje se v Severní Americe, Evropě a Asii. V Evropě hlavně v Karpatech (např. Slovensko, Rumunsko), Balkán, Skandinávie a místy Alpy. Dospělí samci bývají výrazně větší než samice; hmotnost se liší podle oblasti a dostupnosti potravy (často zhruba 100-350 kg, výjimečně i víc). Je to všežravec - jí bobule, plody, kořínky, trávu, hmyz, mršiny, ryby a občas uloví i větší kořist. Většinou je samotář, aktivní bývá ráno a večer. Má výborný čich a dokáže urazit velké vzdálenosti při hledání potravy. Na zimu si často vytváří brloh a upadá do zimního spánku (není to úplně hluboká hibernace jako u některých menších savců). Samice rodí nejčastěji 1-3 mláďata v brlohu během zimy. Mláďata zůstávají s matkou zhruba 1,5-2,5 roku. V mnoha oblastech je chráněný; největší rizika jsou úbytek biotopu, fragmentace krajiny a konflikty s člověkem. 

Zajíc polní ( latinsky Lepus europaeus) je typický obyvatel otevřené krajiny - polí, luk, mezí a okrajů lesů. Je větší než králík a na rozdíl od něj si nehrabe nory; přes den odpočívá ukrytý v mělkém „pelíšku“ v trávě. Má dlouhé zadní nohy pro rychlý běh, dlouhé uši (často s tmavými špičkami), hnědavá až rezavě hnědá srst. Je aktivní nejčastěji za šera a v noci; je velmi ostražitý a při nebezpečí spoléhá na maskování a rychlý únik (kličkování, prudké změny směru). Je býložravec - trávy, byliny, plodiny; v zimě také kůra, pupeny a suché části rostlin. Mláďata (zaječci) se rodí už osrstěná a s otevřenýma očima; samice je kojí krátce a mláďata často leží odděleně, aby nebyla snadno odhalitelná. Zajíc bývá zaměňován s králíkem - zajíc je zpravidla větší, rychlejší, žije samotářsky a nevyužívá nory. 

Jelen evropský (Cervus elaphus) je jeden z největších volně žijících savců v Evropě a nejznámější druh jelenů u nás. Typicky obývá lesy i jejich okraje, horské oblasti a rozsáhlejší klidné krajiny, kde má dost potravy a úkrytů. Samci (jeleni) mají mohutné paroží, které každoročně shazují a znovu nasazují. Samice se nazývá laň a paroží nemá. Mláďě je kolouch.  Dospělý jelen je výrazně větší než laň; podle prostředí se liší i hmotnost a mohutnost (jeleni bývají nejčastěji kolem 150-250 kg, laň zhruba 80-150 kg). Je býložravec - spásá trávy a byliny, okusuje listí, pupeny a kůru; v zimě využívá i dřeviny a suchou vegetaci. Většinu roku žije ve skupinách (zejména laně s kolouchy), starší jeleni mohou být mimo říji spíše samotářští. Aktivní bývá hlavně za šera. Říje probíhá na podzim (nejčastěji září-říjen). Typická je jelení troubení a souboje jelenů o laně. Zanechává spárky (otisky kopyt), často i stopy po okusování a loupání kůry na stromech. Paroží je kostní tkáň, která každý rok dorůstá (nejdřív je pokrytá tzv. lýčím. 

Daněk skvrnitý (Dama dama) je středně velký druh jelena, který je snadno poznatelný podle typického skvrnitého zbarvení (hlavně v létě) a u samců podle výrazného lopatovitého paroží. Často obývá listnaté a smíšené lesy, parky i okraje polí a luk. Letní srst bývá rezavá s bílými skvrnami, v zimě tmavne do šedo-hněda a skvrny mohou být méně výrazné. Ocas má často tmavý pruh. Samci (daňci) mají lopatovité paroží, které každoročně shazují a znovu nasazují. Samice (daněly) paroží nemají. Dospělí daňci mívají zhruba 70-100 kg, daněly obvykle 40-60 kg (záleží na prostředí a kondici). Je býložravec - spásá trávy a byliny, okusuje listí, pupeny a v zimě i kůru a dřeviny. Často žije ve skupinách. Aktivní bývá hlavně za šera a v noci. Říje probíhá na podzim (nejčastěji říjen). Samci se ozývají typickými hlubokými zvuky a soupeří o samice. Daněk je původem z oblasti Středomoří a západní Asie, ale v mnoha částech Evropy je dlouhodobě vysazovaný a chovaný i v oborách. 

Vlk obecný (Canis lupus) je největší volně žijící psovitá šelma Evropy a klíčový predátor mnoha ekosystémů. Nejčastěji obývá rozsáhlé lesy, hory a řídce osídlené oblasti, ale dokáže se přizpůsobit i kulturní krajině, pokud má dost potravy a klidu. Má dlouhé nohy, silný hrudník a huňatý ocas. Zbarvení bývá šedé až šedo-hnědé. Dospělý vlk mívá přibližně 25-50 kg (podle oblasti), délku těla kolem 100-150 cm bez ocasu. Je velmi inteligentní a sociální. Žije ve smečkách (rodinných skupinách), které spolupracují při lovu a ochraně teritoria. Komunikuje vytím, hlasovými projevy i pachovými značkami. Převážně masožravec - loví hlavně kopytníky (např. srnčí, jelení, divočáky), bere i menší zvířata a někdy mršiny. Páří se v zimě, vlčata se rodí na jaře. O mláďata se stará celá smečka, nejen rodiče. Pomáhá regulovat početnost zvěře a může nepřímo podporovat pestrost krajiny (tzv. „vrcholový predátor“). Typické jsou otisky tlap s viditelnými drápy a přímá „stopní dráha“; teritorium značkuje močí a trusem. Vlk se lidem většinou vyhýbá. Konflikty vznikají hlavně u nechráněných hospodářských zvířat (řešením bývá zabezpečení stád, pastevečtí psi apod.).