Regent 2 Myslivost 12 ležák pack 6 x 0,5 l plech /5 % DIVOKÉ PRASE

Detailní popis produktu

Ponořte se do světa piva a rybářských tradic Třeboňska! Pivovar Regent představuje limitovanou sběratelskou edici plechovek „Myslivecké říše“, která spojuje lásku k myslivosti s tradicí českého pivovarnictví. Každá plechovka zdobí realistický motiv jedné ze šesti zvířat.

Uvnitř se ukrývá prémiový světlý ležák Regent Premium (alc. 5 %) – vlajková loď pivovaru s harmonickou chutí, jemnou hořkostí a bohatou pěnou. Etikety navíc doplňují zajímavosti o jednotlivých druzích zvířat, takže kromě osvěžení získáte i kousek poznání.

Edice „Myslivecké říše“ je určena pro všechny sběratele, milovníky českého piva i fanoušky přírody. 

Parametry produktu:
Styl: Světlý ležák
Obsah alkoholu: 5 % obj.
Objem: 0,5 l plechovka
Pasterizace: Ano
Filtrace: Ano

Složení: Pitná voda, ječný slad, chmelové produkty.
Skladování: Skladujte v chladu a temnu při teplotě do 10 °C.
Minimální trvanlivost: Uvedena na obalu.

Pivovar se nachází v krásném prostředí jihočeského a lázeňského města Třeboň, nedaleko rybníka Svět a zámeckého parku. Pivovar je spojen s osobností Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, který byl regentem obrovského panství Viléma z Rožmberka. Pivovar Regent Třeboň je hrdý na svou tradici a zachovává staré receptury a technologie vaření piva. Pivo se vaří ze žateckého chmelu, českého sladu a pramenité vody z vlastních studní. 

Pivovar nabízí široký sortiment piv pod obchodní značkou Bohemia Regent, jako jsou světlý ležák Premium, tmavý ležák Premium, tmavý ležák s příchutí vanilky, polotmavý speciál Pivo Petra Voka, speciální piva Prezident, Kníže nebo svrchně kvašené pivo IPA Escobeer a další.

Pivovar Regent Třeboň je také oblíbeným turistickým cílem, který láká návštěvníky nejen svým pivem, ale i svou architekturou a atmosférou. Pořádá prohlídky, kde si můžete prohlédnout historické prostory pivovaru, dozvědět se více o jeho historii a procesu vaření piva a ochutnat čerstvé pivo přímo u zdroje. Osobně jsem jej navštívil a vřelá vám to doporučuji také!

Nabízíme vám limitovanou EXKLUSIVNÍ sběratelskou edici plechovek, na kterých najdete všech šest ikonických zvířat:

Králík divoký, Kuna lesní, Liška obecná, Muflon, Prase divoké a Srnec obecný

Každá plechovka spojuje chuť 12° prémiového ležáku Regent premium - vlajkové lodi pivovaru Bohemia Regent, s vyobrazením fascinujícího světa sladkovodních ryb. Na etiketách navíc objevíte i základní informace o jednotlivých zobrazených druzích, takže kromě osvěžení získáte i kousek poznání.

Králík divoký (Oryctolagus cuniculus) je menší zajícovitý savec, který žije v koloniích a je typický tím, že si vyhrabává nory. Obývá hlavně suchá a teplejší stanoviště - okraje lesů, křoviny, stráně, meze, písčité půdy i zemědělskou krajinu. Je menší a zavalitější než zajíc, má kratší uši i nohy. Srst bývá šedohnědá, často se světlejším břichem. Délka těla asi 35-45 cm, hmotnost obvykle 1-2,5 kg. Je společenský - často žije ve skupinách. Aktivní bývá hlavně za šera a v noci, přes den se ukrývá v norách. Býložravec - trávy, byliny, klíčky, plodiny; v zimě i kůra a suché části rostlin. Je velmi plodný; samice může mít více vrhů ročně. Mláďata se rodí v noře, holá a slepá, a jsou zpočátku plně závislá na matce. Králík se často zaměňuje se zajícem - hlavní rozdíl je v tom, že králík žije v norách a koloniích, zatímco zajíc většinou nory nehrabe a spoléhá na „pelíšek“ v trávě. 

Kuna lesní (Martes martes) je štíhlá, hbitá šelma z čeledi lasicovitých, která žije hlavně v lesích a je výborný lezec. Je převážně noční a přes den odpočívá v dutinách stromů, v hnízdech, skalních štěrbinách nebo v opuštěných norách. Má hnědou srst a typickou žlutavou až oranžovou náprsenku (skvrnu na hrudi), huňatý ocas a ostré drápy. Délka těla zhruba 40-55 cm, ocas 20-30 cm, hmotnost obvykle kolem 1-2 kg. Je všežravec - loví drobné savce, ptáky a jejich vejce, jí hmyz, ale také plody a bobule (podle sezóny). Je samotářská a teritoriální. Díky obratnosti se snadno pohybuje po větvích a dokáže lovit i v korunách stromů. Mláďata se rodí na jaře; kuna má tzv. opožděnou nidaci (embryo se po oplození vyvíjí až s odstupem). Kuna lesní se často plete s kunou skalní - lesní má zpravidla žlutou náprsenku a více se drží lesa, zatímco skalní častěji žije u lidských sídel. 

Liška obecná (Vulpes vulpes) je nejrozšířenější liškovitá šelma a velmi přizpůsobivý druh, který žije v lesích, na polích i v blízkosti lidských sídel - někdy i ve městech. Je známá svou chytrostí, opatrností a typickým „rezavým“ vzhledem. Nejčastěji rezavo-oranžová srst, bílá náprsenka, tmavší nohy a dlouhý huňatý ocas („štětička“) často se světlou špičkou. Délka těla zhruba 60-90 cm, ocas 30-50 cm, hmotnost obvykle kolem 4-10 kg (liší se podle oblasti). Je všežravec - loví hlavně drobné savce (myši, hraboše), bere i ptáky, vejce, hmyz, mršiny, ale také plody a odpadky v lidské krajině. Aktivní hlavně za šera a v noci. Má výborný sluch a čich, kořist často „vyslýchá“ i pod sněhem a dokáže typicky skákat do lovu (tzv. myškování). Může si vyhrabat vlastní noru nebo využít opuštěné nory (např. jezevčí). V norách vyvádí mláďata. Liščata se rodí na jaře a rodiče je postupně učí lovit i orientaci v teritoriu. Liška je důležitá pro regulaci drobných hlodavců a patří mezi „specialisty“ na život v kulturní krajině. 

Muflon (Ovis musimon / často uváděn jako Ovis orientalis musimon) je divoce žijící ovce, která se u nás vyskytuje převážně v lesnatých a skalnatých oblastech. Je známý hlavně díky výrazným zahnutým rohům beranů a tomu, že se dobře přizpůsobuje různým typům krajiny. Samci (berani) mají mohutné, do stran a dozadu zahnuté rohy. Samice (muflonky) mívají rohy malé nebo žádné. Srst je většinou hnědá, u beranů bývá výrazná světlejší „sedlová“ skvrna na bocích. Dospělý beran váží zhruba 35-55 kg, muflonka přibližně 25-40 kg (liší se podle oblasti). Býložravec - spásá trávy a byliny, okusuje výhonky, listí a v zimě i část dřevin. Žije ve stádech; berani a muflonky často tvoří oddělené skupiny mimo období říje. Aktivní bývá hlavně ráno a večer. Říje probíhá na podzim (nejčastěji říjen-listopad). Berani mezi sebou soupeří a mohou se srážet rohy. Mláďata - Jehňata se rodí obvykle na jaře a brzy po narození jsou schopná následovat stádo. V mnoha oblastech střední Evropy je muflon považován za introdukovaný druh (historicky vysazovaný), často se chová i v oborách. 

Prase divoké (Sus scrofa) je mohutný všežravec a velmi inteligentní kopytník, který obývá lesy, houštiny i zemědělskou krajinu. Je známé hlavně svým rypákem a typickým „rytím“ v půdě při hledání potravy. Má zavalité tělo, silný krk, krátké nohy a rypák uzpůsobený k hrabání. Dospělí bývají tmavě hnědí až černí, mláďata (selata) mají typické světlé pruhy. Dospělí samci (kňouři) bývají větší než samice (bachyně). Hmotnost se liší podle prostředí, často zhruba 60-150 kg, výjimečně i více. Všežravec - jí kořínky, žaludy, bukvice, plody, zemědělské plodiny, hmyz, larvy, žížaly, drobné obratlovce i mršiny. Žije ve skupinách (tlupách), které většinou tvoří bachyně se selaty; kňouři jsou často samotářští. Aktivní bývá hlavně večer, v noci a brzy ráno. Typické jsou rozryté plochy (rytiště), bahniště a otisky spárků; často lze najít i stopy po „drbání“ na stromech. Selata se nejčastěji rodí na jaře. Bachyně je velmi ochranitelská, zvlášť když má mláďata. Prase divoké se dobře přizpůsobuje a při dostatku potravy může výrazně zvyšovat početnost, což vede i ke škodám na polích. 

Srnec obecný (Capreolus capreolus) je nejmenší a nejběžnější jelenovitý kopytník ve střední Evropě. Žije v pestré krajině - na okrajích lesů, v remízcích, křovinách i v zemědělské krajině, kde má dost úkrytů a potravy. Má štíhlé tělo a typický bílý „zrcátko“ na zádi. Letní srst je rezavá, zimní šedo-hnědá. Paroží mají jen samci (srnci). Je menší než u jelena a srnec ho každoročně shazuje a znovu nasazuje (obvykle v zimě). Samice se nazývá srna, mládě srnče. Dospělý srnec váží přibližně 20-30 kg (podle oblasti a kondice). Je to přežvýkavec - spásá byliny, výhonky, listí, pupeny, plody a v zimě i část dřevin; často se pase za šera. Většinou je spíš samotářský nebo žije v menších skupinkách. Samci si na jaře a v létě hlídají teritorium. Říje probíhá v létě (nejčastěji červenec-srpen). Srnci v té době často honí srny a mohou být aktivní i ve dne. Srna má tzv. opožděnou nidaci - i když se páří v létě, vývoj zárodku se na čas „pozastaví“ a mláďata se rodí až na jaře.